Pravda

     To není pravda, ty nemáš pravdu, takhle to je a to je pravda. Jak často říkáme nebo slyšíme říkat tato slova. A pak se hádáme, dohadujeme, přesvědčujeme, osočujeme, dokonce i napadáme – vše ve jménu pravdy. Jak to tedy je?

      Před nějakým časem jsme se bavili přesně na toto téma. Celou diskusi uzavřela moje kamarádka, která směrem ke mně prohlásila…:“… ale pravda je jen jedna“.  Musím souhlasit, protože si také myslím, že pravda je jen jedna, jen úhly pohledu na ní jsou různé. Víte, když budu malé dítko a budu vzhlížet ke své matce- ona bude velká, pak vyrostu a přerostu jí a ….budu shlížet ke své matce- ona bude malá. V obou případech se dívám na stejnou osobu, jen okolnosti jsou jiné. A tak si myslím, že to je i s pravdou. Velmi často zahlédnu diskusi  ve stylu : tohle co říkáš  je hloupost, správně je to takhle. Tohle nejsou správné informace, tyhle mé jsou správné. Takhle jak to děláš to není správné, správné to je jak to dělá já.

      Víte pravda je jen jedna, myslím si, že pravdu mají oba, jen se na „pravdu“ každý z nich dívá z jiného úhlu.