Komunikace

       V tuto chvíli nemám na myslí naše cesty a všechny cestáře, kteří se o ně starají. Mám na mysli přenos informace - spojení, tedy všechno to mluvení, dorozumívání, povídání, klidně i psaní nebo malování. Prostě komunikaci. Určitě si řeknete :“ No jasně a co je s ní?“ A to je právě ono. A co je s ní? No vlastně nic, jen si myslím, že jí prostě nepoužíváme, bojíme se mluvit, bojíme se sdělovat, jsme nejistí, když si máme jen tak povídat a hlavně když máme sdělit náš názor.  Říci co si myslíme.  Chápu to, ale na druhou stranu jsme pak rozčarovaní, když se situace odvíjejí a dějí jinak, než bychom si představovali. Jsme rozladění, že se děje úplně něco jiného, než jsme chtěli. 

      Řešením by mohla být komunikace. Nebojte se otevřeně říkat co chcete. Nebojte se přímo říkat co nechcete. Máte strach by se mohlo stát, kdyby jste to řekli? No, asi by se věci, které nechcete aby se neděly skutečně neděly, nebo naopak věci, které chcete aby se staly mají šanci se stát, už jen pro to, že jste je popsaly. Je to velká cena za to vyzkoušet mluvit?  Myslím že není. Zkuste otevřeně komunikovat.